Otázku: „Jak si udržet loajální a spokojené zaměstnance?“ si klade v dnešní době snad každý majitel lékařské praxe nebo provozovatel ordinace. Sestavili jsme proto následujících 7 tipů na zaměstnanecké benefity. Doufáme, že vám tato doporučení pomohou zlepšit spokojenost a zvýšit loajalitu vašich zaměstnanců.
#1 Stravenky
Ing. Monika Stárková: Doporučujeme poskytnout zaměstnanci jako bonus stravenkový paušál do výše 82,60 Kč za směnu. Jde o daňově uznatelný náklad pro společnost a nevstupuje do hrubé mzdy, tj. z něj se do této výše neodvádí žádné daně. Pro provozovatele lékařské praxe jde tedy o velice výhodný benefit. Při úvazku 40 hodin týdně stravenkový paušál vychází zhruba na 1.500-1.700 Kč, podle počtu pracovních dnů.
#2 Příspěvek zaměstnavatele na dopravu
Modelový příklad: Sestřička jezdí autobusem Beroun → Praha, lékařky jezdí autem Kolín → Praha.
Ing. Monika Stárková: Příspěvek na dopravu si zaměstnavatel může dat do daňově uznatelných nákladů, jenže tento příspěvek (s výjimkou zaměstnanců dopravních podniků) vstupuje do dílčího základu daně z příjmů ze závislé činnosti a současně také do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění, tj. chová se jako normální mzda, ze které se odvádí všechny daně.
#3 Příspěvek zaměstnavatele na vzdělávání
Modelový příklad: Účast zaměstnance na vzdělávací akci.
Uljana Matuševská: Podmínkou daňové uznatelnosti u zaměstnavatele je, aby vzdělávání jeho zaměstnance souviselo s předmětem vykonávané činnosti konkrétní společnosti.
Aby nedošlo ke zdanění ze strany zaměstnance, mělo by se jednat pouze o:
-
nepeněžní plnění vynaložená zaměstnavatelem na odborný rozvoj zaměstnanců související s předmětem činnosti zaměstnavatele,
-
nepeněžní plnění vynaložená zaměstnavatelem na rekvalifikaci zaměstnanců podle zákona o zaměstnanosti.
To znamená, že úhrady za vzdělávání zaměstnavatel nemůže poskytnout prostřednictvím zaměstnance, ale přímo příslušnému vzdělávacímu zařízení. Vzdělávací zařízení bude tedy fakturu za vzdělávání zaměstnance vystavovat na firmu, kde pracuje.
#4 Příspěvek zaměstnavatele na dovolenou
Modelová situace: Lze vyplácet zaměstnanci peněžní příspěvek přímo nebo je nutné jej čerpat formou úhrady faktury adresované provozovateli ZZ?
Uljana Matuševská: Zaměstnavatel může ročně přispět na rekreaci pracovníka a jeho rodiny až do výše 20 000 Kč. Výše úvazku v tomto případě není důležitá a příspěvek lze dát i zaměstnancům na DPP. Důležité ale je, že se jedná o nepeněžní plnění. To znamená, že zaměstnanec nemůže obdržet částku v penězích, ale zaměstnavatel uhradí např. zakoupený zájezd přímo cestovní kanceláři (dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP). Jakmile by zaměstnanec dostal uvedené peníze v hotovosti nebo na účet, musely by se zdanit ve mzdě včetně sociálního a zdravotního pojištění.
#5 Příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění
Ing. Monika Stárková: Zaměstnavatel může přispívat zaměstnanci na penzijní pojištění až do výše 50 000 Kč ročně. Jde o daňové uznatelné náklady ze strany zaměstnavatele a jsou osvobozeny od daní a odvodů ze strany zaměstnance.
Zaměstnanec si může od základu daně odečíst za zdaňovací období příspěvek v celkovém úhrnu ve výši nejvýše 24 000 Kč. Toto se uplatňuje při ročním zúčtování. K příspěvku zaměstnavatele už ale zaměstnanec nedostane navíc státní příspěvek.
#6 Nepeněžní příspěvek zaměstnavatele na kulturu, sport či rekreaci
Uljana Matuševská: Z pohledu zaměstnance se jedná o příjem osvobozený od daně z příjmů (v případě poskytnutí příspěvku na rekreaci je osvobozena hodnota poskytnutého nepeněžního plnění maximálně do výše 20 000 Kč). Ze strany zaměstnavatele se bez ohledu na výši příspěvku vždy jedná o daňově neúčinný výdaj.
#7 Dovolená navíc nebo tzv. „sick days“
Uljana Matuševská: Při využití této motivační složky zaměstnavatelé obvykle svým zaměstnancům nabízejí pět týdnů dovolené celkem v kalendářním roce nebo alespoň tři placené dny zdravotního volna v kalendářním roce. Z daňového hlediska se jedná o stejný postup jako u základní dovolené. Náhrada mzdy je pro zaměstnavatele v souladu s ustanovením § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP daňově uznatelným nákladem.
Na straně zaměstnance se jedná o zdanitelný příjem, který podléhá i odvodům sociálního a zdravotního pojištění.
Autorkami článku jsou vedoucí účetního oddělení Ing. Monika Stárková a mzdová účetní Uljana Matuševská.
-
