Od 1. ledna 2026 vstupuje v účinnost novela zákona o zdravotních službách a dále vyhláška č. 380/2025 Sb., o pohotovostních službách, která sjednocuje a definuje minimální rozsah poskytované péče. Na první pohled může působit spíše technicky, ve skutečnosti ale přináší řadu praktických dopadů i pro běžné ambulantní poskytovatele. Níže přinášíme přehled nejdůležitějších změn s důrazem na to, co budou znamenat v každodenním provozu ordinací.
Jasnější vymezení pohotovostní služby
Novela nově přesněji definuje pojem pohotovostní služby. Zákon výslovně uvádí, že jde o ambulantní péči poskytovanou mimo běžnou ordinační dobu při náhlé změně zdravotního stavu nebo zhoršení onemocnění. Zásadní změnou je také nový systém organizace pohotovostí, který se promítá do každodenní praxe ambulantních lékařů.
Od 1. ledna 2026 přebírají odpovědnost za organizaci a financování pohotovostních služeb zdravotní pojišťovny. Dosud tuto roli zajišťovaly především kraje. Nový systém má sjednotit rozdílnou praxi v jednotlivých regionech a vytvořit stabilnější síť pohotovostních pracovišť.
Nová právní úprava zákona spolu s prováděcí vyhláškou definují tzv. páteřní síť lékařských pohotovostí zřizovaných v nemocnicích s urgentními příjmy a při pediatrických lůžkových odděleních a také ordinační dobu, po kterou musí být pohotovosti otevřené.
Řada menších pohotovostí, které fungovaly historicky při ambulancích, již nebudou součástí základní sítě. Na druhou stranu mohou pokračovat, pokud prokáží dostatečné využití a dohodnou se se zdravotními pojišťovnami.
Minimální rozsah pohotovostí
Nová vyhláška stanoví minimální časový rozsah poskytování pohotovostních služeb:
- ve všední dny alespoň 3 hodiny mezi 16.00 a 22.00,
- o víkendech a svátcích minimálně 8 hodin, zpravidla v čase 10.00–16.00.
U stomatologických pohotovostí je stanoven minimální rozsah 4 hodin o víkendech a svátcích.
V praxi to znamená větší předvídatelnost a jednotné standardy dostupnosti péče.
Zachování pohotovostí mimo nemocnice
Pohotovosti mimo páteřní síť mohou být zachovány, pokud o ně mají zájem obce nebo kraje a pokud je zdravotní pojišťovny uznají jako potřebné. Důležitým kritériem je reálná návštěvnost pacientů.
Pro některé ambulance to může představovat příležitost pokračovat v poskytování pohotovostní péče s novým úhradovým modelem, včetně paušálních bonusů za zajištění služby. Lokální poskytovatelé, kteří v předchozím období ošetřili minimálně tři pacienty VZP denně v rámci pohotovostní služby, obdrží letos od VZP stejně jako LPS zřízené při urgentních příjmech / dětských odděleních roční paušální platbu (1 200 Kč na hodinu).
Estetické výkony jako zdravotní služba
Nově zákon výslovně uvádí, že zdravotní službou jsou i výkony prováděné na žádost pacienta za účelem změny vzhledu, pokud neexistuje zdravotní indikace.
Tato změna má význam zejména pro ambulantní specialisty, kteří poskytují estetické výkony, jako například dermatology, plastické chirurgy, gynekology. Tyto výkony podléhají režimu zdravotních služeb, a tedy:
- musí být poskytovány zdravotnickými pracovníky,
- vztahují se na ně pravidla dokumentace,
- pacient musí být informován,
- může se uplatnit kontrola správních orgánů.
Pro některé ambulance to může znamenat nutnost upravit vnitřní postupy, informované souhlasy nebo dokumentaci.
Konzilia a spolupráce mezi poskytovateli
Novela přesněji vymezuje pojem konzilium. Výslovně se uvádí, že odborník, který se konzilia účastní, může v místě poskytovatele provádět diagnostické výkony.
Tato úprava reflektuje běžnou praxi a přináší větší právní jistotu. Ambulantní poskytovatelé mohou snáze přizvat specialistu k posouzení pacienta bez obav z nejasného právního rámce.
Prohlídky těl zemřelých
Aktuální úprava zákonu potvrzuje povinnost praktických lékařů provádět prohlídky těl zemřelých u svých registrovaných pacientů v ordinační době, pokud to nenaruší provoz.
Nově zajišťovat prohlídky těl zemřelých je povinný také poskytovatel domácí paliativní péče v případě, kdy k úmrtí došlo při poskytování této péče a na místě poskytování této péče je přítomen zdravotnický pracovník způsobilý k provedení prohlídky těla zemřelého.
Stížnosti pacientů: větší důraz na evidenci
Významná část novely se týká vyřizování stížností.
Poskytovateli zůstává povinnost vyřídit stížnost do 30 dnů ode dne jejího obdržení, tuto lhůtu může odůvodněně prodloužit o dalších 30 dnů. O prodloužení lhůty nebo případném postoupení stížnosti správnímu orgánu je třeba informovat stěžovatele.
Nyní byl také upřesněn obsah evidence o podání stížností a o způsobu jejich vyřízení:
jejímž obsahem jsou alespoň údaje o
1. datu obdržení a datu vyřízení stížnosti,
2. předmětu stížnosti,
3. způsobu vyřízení stížnosti,
4. ústním projednání stížnosti, bylo-li navrženo,
5. přijatých nápravných opatřeních;
Identifikační údaje stěžovatelů se v evidenci o podání stížností neuvádějí.
Tato oblast bude pravděpodobně předmětem kontrol správních orgánů.
Předávání zdravotnické dokumentace
Novela zákona upřesňuje povinnosti poskytovatelů při předávání zdravotnické dokumentace a informací novému registrujícímu poskytovateli. Dosavadní registrující poskytovatel je povinen na žádost nového registrujícího poskytovatele poskytnout kopii zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi do 15 dnů.
Dále zákon stanovuje povinnost předávat zprávy o poskytnutých zdravotních službách praktickému lékaři bez zbytečného odkladu, pokud je to nezbytné pro zajištění návaznosti péče. To se vztahuje i na pediatry či praktické lékaře pro děti a dorost, pokud je poskytovatel znám a vyžádal si informace.
Registrující poskytovatel v oborech zubní lékařství, gynekologie a porodnictví předává zprávy jen na žádost indikovanou registrujícím praktickým lékařem.
Změna zákona také jasně stanovuje, že poskytovatelé mají bez zbytečného odkladu předávat další nezbytné informace o zdravotním stavu pacienta i jiným poskytovatelům zdravotních služeb nebo poskytovatelům sociálních služeb, aby byla zajištěna návaznost a kontinuita zdravotní i sociální péče.
Překážky pro udělení oprávnění: zpřísnění pravidel
Novela zákona č. 372/2011 Sb. výrazně zpřísňuje podmínky pro získání oprávnění k poskytování zdravotních služeb. Nově se překážky netýkají jen samotného poskytovatele, ale i osob, které za zdravotnickým zařízením stojí.
Oprávnění tak nově nelze udělit nejen fyzické nebo právnické osobě, které byl uložen zákaz poskytování zdravotních služeb nebo jí bylo oprávnění odňato, ale také osobě, která v takovém zařízení působila ve vedoucí nebo odpovědné roli. Týká se to například situací, kdy byla osoba jediným či většinovým společníkem, členem statutárního orgánu nebo odborným zástupcem poskytovatele, jemuž byl uložen zákaz činnosti nebo bylo oprávnění odňato. V těchto případech nebude možné získat nové oprávnění po dobu trvání zákazu, resp. po dobu 3 let od právní moci rozhodnutí o odnětí oprávnění.
Stejná pravidla dopadají také na nové právnické osoby. Pokud je jejich vlastníkem, statutárním orgánem nebo členem vedení osoba, na kterou se tato překážka vztahuje, nebude možné nové oprávnění udělit. Zákon tak reaguje na praxi, kdy docházelo k obcházení sankcí prostřednictvím převodů společností nebo zakládáním nových subjektů.
V praxi to znamená, že odpovědné osoby zdravotnického zařízení nesou výrazně vyšší osobní odpovědnost. Pokud dojde k závažnému porušení povinností a odnětí oprávnění, nebude již možné jednoduše pokračovat v poskytování zdravotních služeb prostřednictvím jiné společnosti, například odkupem existující ambulance nebo založením nové.
Zároveň je důležité zdůraznit, že překážka se vztahuje pouze na osoby, které zastávaly uvedené funkce v době, kdy došlo k porušení povinností vedoucímu k zákazu činnosti nebo odnětí oprávnění. Nejde tedy o automatický zákaz pro každého, kdo někdy ve vedení zdravotnického zařízení působil, ale o cílené opatření proti obcházení sankcí.
Změna tak zvyšuje důraz na řízení kvality, dokumentaci a dodržování právních předpisů. Pro majitele a vedoucí pracovníky ambulancí je proto důležité věnovat větší pozornost vnitřním kontrolním mechanismům a prevenci pochybení, protože dopady sankcí se nově mohou promítnout i do jejich další profesní činnosti.
Změny v rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb
Pokud poskytovatel plánuje změnu rozsahu zdravotních služeb nebo adresy místa poskytování, je povinen podat žádost předem. Přetrvává také povinnost hlásit každou změnu odborného zástupce.
Všechny tyto údaje se uvádějí v rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb. Nově však rozhodnutí již nebude obsahovat informace o statutárním orgánu poskytovatele. Jestliže dojde ke změně údaje, který v rozhodnutí uveden není, poskytovatel je povinen tuto změnu oznámit. Pokud jsou nadále splněny podmínky pro poskytování zdravotních služeb, příslušný správní orgán provede o změně záznam do spisu.
Změny při přerušení poskytování zdravotních služeb
Přerušením poskytování zdravotních služeb se rozumí situace, kdy služby nejsou poskytovány nepřetržitě po dobu delší než 1 měsíc.
Nově se změnila lhůta pro oznámení přerušení – poskytovatel je nyní povinen přerušení písemně oznámit do 15 dnů ode dne, kdy se dozvěděl o skutečnosti, která je důvodem přerušení. Původní lhůta 60 dnů před dnem, kdy hodlá poskytování služeb přerušit, byla zrušena.
Zároveň bylo zrušeno i omezení, že oprávnění lze opakovaně přerušit až po uplynutí 5 let od předchozího přerušení. Nyní žádné legislativní omezení tohoto typu neplatí.
Zpřísnění povinností poskytovatelů zdravotních služeb
Od 1. ledna 2026 platí přísný zákaz vybírání poplatků za registraci pacienta a jakýchkoli příplatků za zdravotní služby hrazené z veřejného pojištění.
Přestože již dříve nebylo vybírání poplatků za registraci pacienta přípustné, postihnutelnost této poměrně rozšířené praxe byla nízká. Aktuální úprava zákona již výslovně počítá s možnými nežádoucími stavy a snaží se jim předcházet nastavením vymahatelných sankcí.
Poskytnutí platby za přijetí pacienta do péče či za pokračování v poskytování služby však poskytovatel může i nadále požadovat po pacientovi, který není pojištěncem smluvní zdravotní pojišťovny. Ani v takovém případě však nesmí poskytovatel na platbě trvat, pokud pacient potřebuje neodkladnou péči.
Obdobně se vztahuje i na případy, kdy poskytovatel zdravotních služeb žádá úhradu za poskytnutí služby v rozsahu, ve kterém je tato služba hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Takové jednání poskytovatele je od letošního roku též zákonem výslovně zakázáno.
Stejně tak nemůže poskytovatel zdravotních služeb žádat úhradu služeb, které sice nejsou plně hrazeny veřejným zdravotním pojištěním, ale u kterých tento poskytovatel nezpřístupnil svým pacientům seznam cen za poskytované služby. Povinnost zpřístupňovat seznam cen plynula ze zákona již před letošní změnou. Novela tak pouze zpřísňuje pravidla ve snaze motivovat poskytovatele tyto povinnosti dodržovat.
Bude-li poskytovatel podmiňovat přijetí pacienta do péče či pokračování v péči o pacienta poskytnutím platby, která není nezbytná pro poskytnutí služby, popř. ukončí-li poskytovatel poskytování péče z důvodu, že pacient odmítl poskytnout takovou platbu, hrozí poskytovateli pokuta až 300 000 Kč.
Dále v případě, že by lékař vyžadoval příplatek za úkon standardně hrazený zdravotní pojišťovnou, hrozí mu pokuta dokonce až 1 milion korun. Zákaz platí i na další podobné poplatky, například za dřívější termín vyšetření a podobně.
Pacienti si nicméně nadále budou moci připlatit za doplňkové služby, které se přímo netýkají poskytované zdravotní péče, ale spíše jejich komfortu, jde tak například o samostatný pokoj v nemocnici. Seznam cen za tyto doplňkové služby, které nejsou hrazené z veřejného zdravotního pojištění, však taktéž musí být veřejně dostupný pacientům.
Přeregistrace
Zákon zavádí postupný přechod od starších rozhodnutí o registraci nestátního zdravotnického zařízení k novému oprávnění k poskytování zdravotních služeb. V souladu s novou úpravou zákona musí krajské úřady do 36 měsíců, tj. do 31. 12. 2028, udělit oprávnění všem poskytovatelům, kteří poskytují služby na základě registrace podle § 121 odst. 1 zákona č. 372/2011 Sb.
Pokud při přeregistraci správní orgán zjistí, že poskytovatel nesplňuje podmínky podle § 16 zákona, řízení se přeruší. Poskytovateli se dá lhůta nejméně 30 dnů k odstranění zjištěných nedostatků. Pokud nedostatky neodstraní nebo nejsou odstranitelné, správní orgán řízení zastaví a zahájí řízení o zrušení registrace.
Výběrová řízení
Zákon č. 289/2025 Sb. přináší také změny týkající se výběrových řízení podle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Tyto úpravy mají zajistit větší jasnost a předvídatelnost pro poskytovatele zdravotních služeb při uzavírání smluv se zdravotními pojišťovnami.
Stále platí, že lékař musí před uzavřením smlouvy projít výběrovým řízením, které může navrhnout pojišťovna, uchazeč nebo kraj (do 31. 12. 2025 mohla o řízení požádat i obec). Lhůta pro podání přihlášky nesmí být kratší než 30 dnů (dříve 30 pracovních dnů), což zkracuje dobu vyvěšení výběrového řízení na úřední desce a zároveň poskytovatelům dává dostatek času na přípravu potřebné dokumentace.
Novinkou od 1. 1. 2026 je časové omezení platnosti výsledku výběrového řízení. Úspěšný výsledek lze uplatnit u pojišťovny nejpozději do 1 roku od jeho zveřejnění, případně do lhůty uvedené ve vyhlášce výběrového řízení. To znamená, že poskytovatelé musí plánovat uzavření smluv s pojišťovnami pružně a včas, aby nepropásli možnost využít kladného výsledku řízení.
Změna se týká i možnosti opakovaného podání přihlášky: neúspěšný i úspěšný uchazeč může podat návrh na nové výběrové řízení nebo přihlášku do vyhlášeného řízení se stejným rozsahem služeb a územím až po uplynutí 1 roku od zveřejnění výsledku (dříve po 3 měsících). Tento krok má zajistit stabilitu a předvídatelnost pro všechny účastníky trhu, zároveň ale omezuje rychlé opakování výběrových řízení.
Novela zákona o zdravotních službách účinná od 1. ledna 2026 přináší řadu změn, které zasáhnou každodenní fungování ambulantních poskytovatelů i zdravotnických zařízení.
Poskytovatelům zdravotních služeb lze proto doporučit, aby se s novými pravidly včas seznámili, přizpůsobili jim své vnitřní procesy a věnovali zvýšenou pozornost zejména dokumentaci, komunikaci s pacienty a spolupráci mezi jednotlivými poskytovateli. Právě prevence pochybení a dobré nastavení vnitřních postupů bude v novém právním prostředí klíčové.
